XLV. Rychlost lásky

Rychlost lásky

Jakým právem někdo definuje, analyzuje rychlost lásky, říkám si na samém začátku psaní toho blogu.

Když se podíváte do Google na nejvyhledávanější slovo, je to láska. Každý touží, sní, chce mít ve svém životě lásku...

Chce mít vedle sebe partnera-ku.

Jelikož nejsme geneticky přizpůsobeni na to být singl. Nemůžeme za to. Je to tak od pravěku nastavené...

Takže, když láska přijde do vašeho života, je to opravdu výhra.

Protože lidé v dnešní době hodně řeší, kde, jak, s kým se vlastně seznámit...

Někdo to hrotí na všech možných frontách, někdo to nechává plynout...

Když už Vám láska do života přijde rozhodně nečekejte, že zaťuká, zeptá se, jestli jste ready a jestli může dál...

Pokud je to láska, tak se přiřítí, jako tornádo 😂... Nezvaná, neptaná a rozhodně nebude ťukat ...

A ne, netýká se to jen singl lidi... Na to se láska taky neptá. Prostě přijde a koná. Pak je samozřejmě na vás, jak se k tomu každý postaví.

Být vděčný, nasednout na vlnu, užívat si jí ... nechat se jí unášet ...

- Nebo se jí leknout a zabouchnout jí dveře a pak po zbytek života litovat.

Každý́ den formujeme svůj život svým rozhodnutím...

Čím jsme starší, tak tím okolo mě lidé více definují lásku.

WTF jako jakým právem? Říkám si...

Uvedu vám příklad, když mi bylo 21 let a ex 25 ...

Přistěhoval se do našeho domu, bum poznali jsme se, bum kafé, bum rande, bum pusa, bum střevní chřipka a poznání se po všech směrech 😂 v jednom týdnu.

Bum, jeho rozchod po 5 letech se slečnou na druhé straně světa.

Protože věděl, že se zamiloval. Anooo, po týdnu... A obě nás mít opravdu nemohl 😂. Jelikož to byl sportovec a vyšlo to na jediné volno v roce tak hned dovolená 15 dní v exotice...

Všechno bylo na dny... Bum, bum, bum, bum.

Nebyl čas. Láska se neptala, střevní chřipka se neptala (BTW hned po tom, co jsem přežila 2 dny a dvě noci v koupelně, kdy za mnou střídavé mohl a nesměl, tak mi řekl, že se zabouchnul. Moje reakce byla tehdy do mě, nebo do mých pozvracených vlasů, které mi bobík nestihl chytit 😂...

Sedíme na letišti ve Frankfurtu, koukám se na něj a on mi říká, copak Princezno moje...

Podívám se na něj a začnu se smát se slovy. To je jako všechno mazec ne? 😂

A jen jsem dodala, toto bude buď totální bomba, nebo totální průser.

A on jen dodal za 15 dní se to dozvíme...😂

Dovolenou a naše fungování jsme poslední dny zkonstatovali na 210 % a při návratu už se přesunul automaticky do mého bytu o pár pater výš.

Za 1 měsíc jsme stihli úplně všechno. Včetně definice vztahu, pravidel, financí...

Neřešili jsme jakou to jde rychlostí. Řešili jsme, co je aktuálně. Užívali si, co nám život dal. A jelikož jsme byli v destinaci, kde se dá dobře surfovat, tak jediná naše definice byla, že jsme nasedli na vlnu a jeli...

A za těch několik let budu vždy vděčná.

Protože to byla velká láska jen o nás dvou, i když nedopadla svatbou, tak dopadla líp. Přátelstvím navždy...

Další můj vztah bylo seznámení ve formě pracovní schůzky, druhá schůzka káva, pak v emailu letenka, potkání se ve VIP lounge a odlet s celou partou (společnou partou) do Karibiku.

Až tam nám nastalo seznámení, randění, oťukávaní. Romantika...

Potrženo sečteno. Za 15 dní jsme se poznali od a do z a nebylo více, co komentovat.

Při cestě domů někde nad Finskem jsme si řekli, že je to láska a krásný začátek vztahu.

Můj úplně první vztah, který trval krásné 3 roky... rande, já ho poslala někam, protože se mi tenkrát něco nelíbilo (neptejte se mě co 😂, nevím...) za půl roku mě potkal a zkusil to znovu. Rande dopadlo dobře a už mě nepustil. Nehnul se ode mě na další 3 roky.

A nikdy si nepamatuji, že by někdo kromě možná mě komentoval, jestli jde něco rychle, nebo pomalu. Co to do prdele je za dobu?

Velkou chybou je, že jsou chlapi moc velké citlivky... Prostě ta vojna /vojenská disciplína u mužů chybí. Chlap má byt ten dobyvatel, ten, co chrání ženu, pak rodinu...

A pak až mluví o pocitech, citech atd.

Dnes je doba, kdy jako chlap nepřinese kytku, myslí si, že ho žena bude uhánět (ok možná ano, ale jaká 😂🙈) a ještě začne fňukat, nebo definovat rychlost lásky.

V pořádku, každý jsme nějaký. Každý máme něco za sebou. Každý bychom měli na sobě denně pracovat...

Nikdo nemůže za to, co jsme si prožili v minulých vztazích, nikdo neumíme číst myšlenky...

Nikdo nezná potřeby druhého. Proto musíme mluvit.

A mluvit a mluvit. Jak píšu v knize hned na začátku, pravidla jsou základ.

Musíme říct, co chceme, co potřebujeme, co máme rádi, co nemáme rádi. Ta polovička to neví a není ani vědma, ani věštec...

Já si ze začátku dávám odstup. Celkově se straním nových lidí. Nepotřebuji je extra ve svém životě. Díky bohu jsem šťastná a mám sama všeho dostatek (což ustane jen opravdová osobnost). Protože chlapi milují padlé laně...

A to, že něco třeba mám, něco jsem vybudovala, dokázala, neznamená, že chlapa nepotřebuji.

Jedna z mých úspěšných přítelkyň by řekla, ty vole je slepej. Ba naopak. Já potřebuji parťáka. Veď jsem sama na děti, dům, bazén, auto, firmu. A nikdo po něm nechce peníze jen oporu, podporu. Ale dostat po týdnu randění zprávu, nezlob se já vedle sebe nezvládnu tak úspěšnou silnou ženskou, je snad větší rána do zad, než kdyby mi napsal, jsi píča 😂😂😂. Berte to samozřejmě s nadsázkou. Ale trpět za úspěch, který taky není zadarmo. Jako vážně?

Mimochodem v nové knize máte celou jednu kapitolu na téma úspěšně ženy...

A pak tady máme poslední příklad...

Moje holky tomu říkají, leknul se... hodil Rko... Já tomu raději nijak neříkám, páč bych byla sprostá...

On krásný muž... jeho "kořist" Hezká holka... několik let, měsíců, týdnů (to není podstatné) jasný cíl... ona bude moje...

Ahoj a jak je? A kafe? A to a tamto...

Odpovědi v rámci slušnosti. Děkuji, nebo pouze emotikona ve formě 👍🏼 (za což v mém případně může být happy 😂).

Po boji o schůzku se kývne na kafe... kafe se nejeví, až tak špatně... vlastně to je celkem milé... Ale je tam strašně moc, ale, ale, vykřičníků, varovných prstů...

Aaa, to už je přesně to analyzováni. Přemýšlení. Rozumný člověk stojí nohama na zemi a lehce pomalu se přibližuje k vlně.

Poznává, testuje, co protějšek vydrží (protože potřebuje parťáka do nepohody), komunikuje...

Pokud je to chlap, který má jednou byt ochráncem mě a mých dětí, musí zvládnout vše. Sorry not sorry.

Takže zatěžáček hned ze startu... A jak říká můj nej kámoš, ono se to vyselektuje samo 😂...

Uplyne pár týdnů. Zatěžáky zvládá. Vy se ohlédnete a zjistíte, že si to slušně valíte na jedné z největších vln světa.

Ou shit, řeknete si... kdy se to stalo, jak se to stalo...

V té chvilce se zastavíte a budete rekapitulovat.

Pokud jste zdravý člověk s normální klasickou pamětí, vybavíte si první pohlazení, první držení za ruku, první polibek, první milování, první smích, možná i pláč, první motýlky v břiše...

Díky moderní technice si projedete fotky, konverzace a zjistíte, že z kolonky přátele jsou partneři.

Že z oslovení jménem je láska, srdce, miláček...

Ve věku 30+, do kterého díky bohu patřím je zcela normální mluvit o citech - pokud nemáte vedle sebe primitiva, to vám pak může být třeba 50 a je to k ničemu, jako ve 20😂.

Následuje definice a ujasnění si...

U jednoho ex jsem se dozvěděla, že mám přítele tak, že svým přátelům opakoval to mám krásnou ženu... to mam úžasnou partnerku, že jo? Na jeho obranu byli jsme opilí. Ale byl u toho cute i hot zároveň... 😂 Jooo, byla jsem taky opilá 😂...

I když jsem koukala a říkala si Tvl a co se první zeptat třeba mě. Když to řekl asi po třetí, hodila jsem ručník do ringu a jen si užívala jízdu na vlně. Na co to kazit. Na co to řešit. Ok mám kluka 😂.

Je můj, já jeho a celý svět patří nám. Vše je super a vlna je na samém vrcholu...

Jooo, přesně po tomto každý sní...

Následující dny jedete na té vlně... Lehce si vyskočíte a vše je fajn.

Když tu najednou přijde vaše dráha polovička a začne analyzovat vaši lásku.

Je to super, ale jdeme rychle.

Je to úžasné, ale nevím, jestli jsem na toto připraven.

Je to úžasné, ale já na to nemám teď čas.... což je nejtrapnější výmluva. Vše jde, když se chce.

Je to super, ale já vůbec nevím, jestli ti mužů dát, co ty chceš a bla, bla, bla.

Za ty roky okolo mě jsem slyšela moooc a ještě víc, takže tady ty trapné výmluvy nebudu vypisovat...

Na to konto si jen říkáte, tak proč jsi nedržel hubu, proč jsi říkal a dělal, co jsi dělal?

A co teď? On se leknul toho, co cítí... sám neví, co chce... což je po 30tce opravdu smutné...

A druhá strana, která si jen užívala jízdu na vlně dostala takovou facku, že jediné co jí schází je tvrdý pád do vody na rovné, čisté vlně...

Ok díky moc... plesk bum a velké auuu.

Je zajímavé, jak se krásně komunikuje, definuje, když je vše zalité sluncem...

A na konci vlastně ani nevíte, jak to tedy je? Jak to bude? Co se pořádně stalo? Kde jsou ty kecy nikdy se tě nevzdám, nebo nenechám odejít. Padá vše, co jsme si domluvili plánovali? Nevíte nic...

A co můžete dělat? Už vůbec nic...

Můžete sedět, bulet, oklepat se a jít dál.

Nebo můžete bojovat, ale když jedna strana nechce, není to boj, ale urážení sami sebe...

Pokud je to navíc chlap, ten, co se lekne, není víc co řešit.

Muž musí bojovat... vždy ...

A když to šlo na začátku, věřte, že to jde vždy (když on chce).

• Problém má ten, co analyzuje, ne vy.
• Nejlepší je, když se to snaží hodit ještě na vás.
• A co jako teď? On nechce nic řešit, stáhnul se. Dal

úplně Rko a druhá strana v jedné vteřině přišla o vše, co jí předchozí týdny drželo pevně na prkně.

Asi si teď pokládáte otázku, co s tím?

Není chyba na vaší straně a nenechte si namluvit něco jiného. Vy nemáte problém. Má problém ten - ta, co se leknul - a.

To, že vás to mrzí, trápí, jste zklamání je naprosto logické...

To, že to není fér, neee není...

Jedna z mých holek říká, držel mu někdo pistoli, prosil se ho někdo atd.? Neee

Pravdou je, že on to opravdu v té chvilce tak cítil...

A to, že se bojí vlastních citů, které neumí ovládat, případně zodpovědnosti, závazků je opět zase jen a jen jeho problém. Neee váš...

A zase jsme u toho, co je to za chlapa - ženskou 😂🤷🏼‍♀️...

Takže pokud si chcete užívat, nepoužívejte silná slova, neplánujte

a řekněte na rovinu, chci si jen užívat ... nebo nevím, co chci... neslibujte. Neplánujte...

Pokud neumíte ovládat své emoce, najdete si terapeuta.

Pokud po 30tce nevíte, co chcete opravdu je něco špatně u vás...

P.S. A vykašlete se na definování rychlosti lásky...

P.P.S. Ať se podíváte na jakýkoliv romanťák - pohádku. Čtete knihy... nikde neřeší délku...

Pretty Woman 1 týden

Dear John 2 týdny

50 odstínu 2 týdny

Twilight 1 týden

Atd.

P.P.P.S. Když je to láska, tak je to prostě láska hned a počtem dnů - poznávání se jen sílí ...

Pusu všem, s láskou M.E.G