XVI. Sex jako trest

Kdo se umí milovat bez lásky?

Jasně - muži - ti do toho nedávají emoce (na jednu noc).

Ale při mém průzkumu jsem zjistila, že je i hodně žen... Jak to dělají? Jak je to možné? Nebo snad jen já jsem taková konzerva?

Konzerva není frigida...:-)

Sex miluji, moc miluji :-) Ale neumím ho dělat na povel nebo s někým s kým nežiju nebo se déle neznáme...:-)

A pak sedíte u stolu a slyšíte, jak je nahlas řečeno, že za tento týden spala s 5ti chlapama:-)))

"Prosím? Vždyť je sobota!" byla má reakce...

"No vždyť, ještě mám dnešek a zítra mé holce dám pohov..."

To jako vážně? Ano, myslela to vážně... Prostě to slečna brala, jako srandu - sport... A jediné co se jí vždy muselo nechat je, že bez kondomu ani ránu v jakémkoliv stavu...

Proto pro mě byl příběh další slečny Nikol, která dělala sex, tak fascinující..

Jsou ženy, které počet mužů prostě neřeší...

Jsou ženy, které potřebují sex jen dělat...

A já už dnes vím, že čím více křičí, že potřebují jen sex - žádnou lásku - tím více je opak pravdou...

I když si mnoho z nás hraje na tvrdé po této stránce si já dovoluji být ta nejkřehčí a nejčistější, protože každý jdeme na trh s čistým ubrusem a jak si ho za svůj život zasviníme, je jen naše vizitka....

Ale třeba se najdou lidé, kteří za to prostě nemohli...

Porucha? Blok?

Ale Nikol v tom umí chodit... Štěstí? Nene:-) Sladký usměv a tichá voda - břehy mele :-)

Nikol - 26 let - pohledná brunetka s modrýma očima - pracovitá, cílevědomá, plná života a odhodlaná žít život naplno.

Když si s Nikol povídám dnes - překvapuje mě kolik toho za svůj krátký život stihla. Mužů, vztahů, rozchodů, ale i jednorázových známostí.

V 18ti letech se Nikol odstěhovala od rodiny - k příteli - člověku, který pro ni (jak dodnes říká) byl ta největší láska a škola života zároveň. Láska - nebo spíš závislost? Těžko ten vztah dnes popsat, ale celý její život se v té době motal kolem něj. A možná i právě proto občasné rány, zavírání do koupelny, chycení pod krkem brala jako momentální zkrat a věřila mu, že ji bezmezně miluje - tak jako ona milovala jeho. Jednalo se o její druhý vážnější vztah.

S prvním partnerem zkoušela v posteli mnoho experimetnů a již tenkrát zjistila že jí dělá dobře když je jí ubližováno - když je bičovaná, škrcená a plně se odevzdá do rukou partnera - v tu chvíli je jen jeho a on si s ní může dělat co si zamane. Nešlo o milování, mazlení ani nic tomu podobného - šlo o prázdný sex který jí stačil k uspokojení.

Možná, že právě i ty občasné rány a ponižování ji v tom druhém vztahu nějakým nepochopitelným způsobem vyhovovaly. Potřebovala to. Když se jí dnes zeptám jaký byl pravý důvod - nemá odpověď. Řekne jen: "Já to prostě musela mít, bez výprasku jsem si sex neuměla představit - nebavil mě."

A mě jen nadapá: za co se v tak mladém věku měla potřebu tolik trestat?

Po dvouletém vztahu - ve 20ti letech se v ní něco změnilo - pohár přetekl. Ráno se Nikol probudila - podívala se na svého "miláčka" a beze slova řekla že odchází, že už ho nepotřebuje, že není to co vlastně vždy hledala.

Jedno ráno, jedno rozhodnutí a jí se tím od základu změnil život - i ten sexuální.

2 roky ponižování a ubližování se na Nikol samozřejmě nějak podepsat musely. Její sebevědomí bylo na bodě mrazu. Přitom to byla krásná štíhlá holka, o kterou kluci vždy zájem měli. Ona se cítila úplně na dně. Věděla, že udělala dobře, ale připadala si prázdná, bez života, nezajímavá a pro okolí neviditelná.

Naštěstí v tu dobu okolo sebe měla spoustu přátel, kteří jí pomohli postavit se znovu na kolena.

20 let - nejkrásnější věk - vysoká škola. Nikol začaly narůstat křídla. Cítila se volná a opravdu - chtěla začít lítat.

Začala éra jednoho roku, který ona dnes s odstupem nazývá jako "nejlepší rok jejího života". Kluci, chlapi, muži. Všichni o ni najednou měli zájem, obdivovali ji a ona cítila čím dál tím víc potřebu si zpět nahnat ztracené sebevědomí. Šlo to, měla příležitosti a tak to dělala.

Dny střídaly dny, měsíce měsíce a ona si užívala života plnými doušky. Party, alkohol, drogy, postel - bez citu. Úplně bez citu. Nemilovala, zakázala si to. Nechtěla už nikdy milovat tak moc aby tím ztratila samu sebe. Věděla, že vše co dělá - dělá jen proto aby se dostala zpátky do života. Když si to zpětně promítá, ví, že svým chováním ublížila i lidem kolem sebe - především tedy partnerům, protože ačkoliv si často vytyčili pravidla "sex bez citů" - ne vždy to šlo a ona je pak bez pardónu posílala neznámo kam. Vždyť měli domluvu, ne?

Za rok zahřívala postel více než hodně klukům - někdy i najednou. Zpětně když si to přemítá - nikdy o ní ani jeden z nich neřekl křivé slovo. Uměla z toho vždy hezky vybruslit - byli to prostě takoví přátelé s výhodami. Celý ten rok stále pozorovala jak moc potřebuje aby jí při sexu bylo ubližováno. Aby byla ponizovana. Aby ona byla tou obeti. Nemělo to vysvětlení, neměla pro to pochopení, ani její kamarádky kterým se s tím svěřila.

Našla si vztah - překrásný vztah s člověkem o které věděla že bude výborný partner, manžel a dokonce i otec jejích dětí. 2 roky randění - žádost o ruku - zásnuby. Všechno bylo jako v pohádce. Dokonce zažila i poprvé v životě takové "milování" jako se popisuje v knížkách.

Její city ale přesto nedovolily milovat takovým způsobem jako milovala tenkrát. Tento vztah byl spíš plný důvěry, přátelství, pochopení a vážení si druhého člověka. Opravdu si ho vážila, opravdu ho zbožňovala, ale bylo jí to málo. Všechno bylo tak moc čisté - až moc. Ona v sobě zase měla touhu zažít něco zvráceného - něco zkaženého, co není až tak moc hezké a už vůbec ne povolené.

Potkala někoho, kdo přesně tohle všechno splňoval. Drogová minulost, jednoduše prostě "pochybný týpek" a ji to tak moc přitahovalo. Věděla co to znamená - věděla, že tímto přijde o vše krásné co v tu dobu měla. I tak to prostě potřebovala a vše tenkrát bylo mnohem silnější než rozum. Chemie? Prostě Hajzl...A její absťák na ublizovaní je zpet...

Zrušila zásnuby a začala si užívat s člověkem, který ji přitahoval vlastně jen tím lehkým a free přístupem k životu. Tvrdý, zvrácený sex, který vám tady nemohu popisovat, ale nemel společného nic s tim normálním co dělá každý - po sexu cigareta v posteli a celý den povídání o životě. Víc v tu dobu prostě nepotřebovala.

Měsíc. Stačil jí měsíc a ona se začínala vracet zpět do reality a přemýšlet nad tím vším - především nad příčinou její touhy, potřeby ubližování...

Věděla, že už je to za hranicí a že sama si nedokáže pomoc. Že má problém! S velkým P!

Navštívila jednu z nejlepších terapautek....

A tu návštěvu si do dnešního dne pamatuje jakoby to bylo včera - 4 hodiny terapie plné slz a uvědomění. To, co se tam tenkrát přesně stalo a řeklo si nechává Nikol pro sebe. Ani mně neřekla, kde vlastně vznikl problém trestání... Snad z dětství... Mohu si jen domýšlet, ale jedna terapie měla na ni neskutečný dopad...

Odcházela jiná...
Odcházela s tím, že přišla na to co o sobě věděla...
Odcházela s tím, že to musí změnit...

Zažila po té terapii nejhorší sex svého života - sex zezadu kdy poprvé měl pocit, že se s ní nakládá jako se zvířetem, jako s kusem masa. Měla hlavu zabořenou do polštáře, plakala a po tom zážitku strávila ve sprše asi hodinu. Musela ze sebe všechnu tu špínu smýt. Jakoby tou jednou dlouhou sprchou chtěla vlastně spláchnout všechny ty roky kdy si nechávala ubližovat.

Přišly měsíce, kdy nechtěla o sexu ani slyšet, kdy se jí jen při pomyšlení na něj zvedal žaludek .

Její tělo i její duše potřebovaly restart...

Po čase...

Nikol se zamilovala. Poznala člověka, který byl první po té zkušenosti, s kým si to zase uměla představit. První, kterému důvěřovala natolik, že to prostě zase chtěla zkusit.

Zažila milování - takové milování o kterém se jí dřív ani nezdálo. Sex s citem, láskou a takové propojení dvou těl a energií, které bylo silnější než všechny vztahy které doposud měla.

Byla vyléčena. Od té doby prý párkrát zatoužila po pásku a výprasku, ale už jí to nepřinášelo takový požitek jako dřív. Bylo to jen příjemné zpestření vztahu, nic víc, nic míň.

Dnes na to vše vzpomíná jen v tom nejlepším, mnoho toho zkusila, mnoho si z té doby odnesla, ale ví, že pravé lásce a MILOVÁNÍ v tom pravém slova smyslu se žádný výprask ani nic podobného nevyrovná.

A že byla a bude vždy Samantha, která všem dává rady jak a co doma spestřit a která se nakonec taky zamilovala - je snad všem jasné.... :-)

Každý své bolesti - strachy - bloky ventilujeme jinak...

Proč jsem se rozhodla napsat tento příběh? Snad proto, že mě děsí kolik lidí to jen tak dělá, jakoby o nic nešlo...

Kolik lidí se tím spíše trestá, než si to užívá...

Kolik lidí se v tom ztrácí a zároveň se za tím schovává.

Kolik lidí si neuvědomuje, jak tím ubližuje nejen sobě, ale i ostatním...

Proto pokud víte, že sama s něčím takovým bojujete - nebojte se to řešit....

Je to vaše léčba, vaše vysvobození, vaše uvědomění, váš konec trestání sebe samu...
A každá určitě máte co nabídnou na začátek než jen sex...


Pusy všem, s láskou M.E.G